Na slovíčko s řidičkou elektromobilu
Petra Šenková má k autům a čisté mobilitě blízko. Řídí každý den, doma má s manželem dva syny a pracuje ve firmě zabývající se fotovoltaikou. ELenku zajímalo, jaké jsou její zkušenosti nejen s řízením bezemisních vozů.
Petro, co říkáte na elektromobily? Měla jste k nim nějaké předsudky nebo obavy?
model E-308 SW: foto Peugeot
Přiznám se, že zpočátku částečně ano. Odjakživa jsem zvyklá na diesely, u kterých člověk prostě neřeší délku trasy ani plánování zastávek. Když dojde nafta, zastavíte na jakékoliv benzínce a za tři minuty jedete dál.
Když jsem si tedy jela pro elektromobil do Prahy a kolega, který mě vezl (taktéž elektromobilem), vtipkoval, že budu ráda, když vůbec dojedu domů do Brna, docela mě to vyděsilo.
Ven z Prahy jsem vyjížděla s baterií na 90 % a s hrůzou v očích jsem přepočítávala těch zbývajících necelých 190 kilometrů. Většinu cesty jsem se pro jistotu držela na 100–115 km/h a tak trochu se modlila, abych dorazila do cíle.
Nakonec jsem domů dojela s krásnými 48 % baterie! S touto rezervou jsem pak po Brně jezdila další čtyři dny, a to naprosto bez problémů.
Předsudky a obavy z takzvané „daně za dojezd“ tam tedy určitě byly, ale po této osobní zkušenosti se ukázaly jako zbytečné.
Máte k bezemisním vozům blízko, že?
testování Peugeot e-3008: foto Katka Šimková
Pracuji pro společnost, která realizuje fotovoltaické elektrárny pro bytové domy, firmy i municipality. K elektřině, obnovitelným zdrojům a ekologii máme tedy logicky velmi blízko.
Část mých kolegů už v elektromobilech jezdí a vím, že vedení firmy hodnotí tento krok velice kladně – zejména díky výrazné úspoře nákladů na firemní cesty.
Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti s řízením elektromobilů?
Můj první kontakt s elektromobilitou proběhl loni, když se manžel účastnil závodu Eco Rallye s půjčeným elektrickým Peugeotem 208.
Tehdy mi to nedalo, „dvě stě osmičku“ jsem si vyzkoušela, a to byla moje úplně první řidičská zkušenost s vozem na baterky.
Jaké jsou vaše pocity z řízení elektrického Peugeotu?
Jedním slovem: paráda. Testovala jsem model e-308 ve verzi kombi. Auto bylo prakticky nové, takže vše krásně lícovalo, tiše a hladce fungovalo.
Rozhovor s Petrou: foto PEUGEOT
Vůz mě nadchl svou prostorností pro všechny 4 cestující, obrovským kufrem, nádhernými potahy i sportovně tvarovanými sedačkami. Palubní deska i ovládací prvky mají skvěle propracovaný design. Velmi příjemně mě překvapil malý sportovní volant, na který jsem si bleskově zvykla.
Co mě naopak trochu limitovalo, byl výhled z vozu. Interiér testovaného modelu byl celý v černé barvě, což přinášelo do vozu „tmu“ a čelní sklo mi přišlo poměrně malé, navíc ještě vizuálně zmenšené zpětným zrcátkem a masivnějšími bočními sloupky.
Při odbočování nebo u přechodů byl proto výhled do stran trochu ztížený. Jsem ze svého vozu zvyklá na obrovské čelní sklo a světlý interiér, který působí vzdušněji a dodává pocit lepšího rozhledu.
Kdybych to měla srovnat s dříve testovanou e-208 – ačkoliv vozy měly srovnatelný výkon, menší a lehčí 208 působila pocitově svižněji a jízda v ní měla i v normálním režimu více sportovní nádech.
Nicméně 308 byla pro moje potřeby cestování v rámci práce a s rodinou naprosto perfektní a splnila všechny moje požadavky na rodinný/pracovní vůz.
Srovnáte-li ho s vozem s klasickým pohonem, co se vám líbilo a co naopak ne?
Tady se dostáváme k mému největšímu highlightu. Aktuálně jezdím v BMW 530d GT s třílitrovým motorem, což je samo o sobě velmi silné a pohotové auto.
Rozhovor s Petrou: foto PEUGEOT
Elektromobily jsou zkrátka jiná dimenze. Hrozně se mi líbilo, že Peugeot reagoval okamžitě a přesně podle toho, jak jsem sešlápla pedál plynu. Zmizela tam taková ta typická vteřinová prodleva klasických vozů, než auto zprocesuje řazení a zabere.
Ačkoliv se těžko porovnává síla mého motoru a výkon elektrické 308, ten pocit z bryskní reakce a síly pod kapotou je prakticky totožný, u elektromobilu možná i intenzivnější.
Na co jsem si naopak musela zvykat, byla úplná absence zvuku motoru. Člověk má tak zafixovaný projev klasického startování, že se mi asi dvakrát povedlo auto omylem vypnout, protože bylo zkrátka pořád hrobové ticho.
S tím souvisí i další poznatek – s elektromobilem je strašně snadné, minimálně v začátcích, nechtěně překračovat povolenou rychlost.
U běžného auta vnímáte tempo podle zvuku motoru, tady slyšíte jen tiché hučení pneumatik. Máte pocit, že se vlečete třicítkou, a na tachometru je šedesát. Člověk se musí opravdu hlídat.
Co mi úplně nevyhovovalo, byla naopak plná digitalizace. Vše se ovládá primárně přes displej, i když pár tlačítek v autě je.
Rozhovor s Petrou: foto PEUGEOT
Když jsem měla zapnutou navigaci a chtěla během cesty změnit stanici rádia nebo upravit klimatizaci, musela jsem to „lovit“ v menu a ztrácela z displeje trasu na GPS. V tomto ohledu jsem zastáncem mechanických tlačítek, alespoň pro ty nejzákladnější funkce.
Jak jste zvládala dobíjení?
Auto jsem nakonec nabíjela výhradně doma. Máme na střeše fotovoltaiku, takže se to logicky nabízelo, navíc jsem po pravdě neměla čas ani chuť jezdit k veřejným nabíječkám.
Bohužel doma zatím nemáme wallbox, takže jsem auto „krmila“ přes klasickou zásuvku, což trvá opravdu dlouho. I tak to ale pro mě byla v tu chvíli nejpohodlnější varianta.
Kdybychom si pořídili vlastní elektromobil, instalace wallboxu by byla absolutní nutností – pak by bylo nabití hotové do pár hodin a zcela bez problémů.
Myslíte si, že je elektromobil vhodný i pro ty, kteří nemají možnost domácího nebo firemního dobíjení?
Rozhovor s Petrou: foto PEUGEOT
Tohle téma jsme zrovna nedávno probírali s rodinou a přáteli. Upřímně, moc si neumím představit, jak s elektromobily fungují lidé v bytových domech na sídlištích.
U rodinného domu – a ideálně s fotovoltaikou – je to obrovská pohádka. Ale představa, že vyjdu z bytu a před každou cestou nebo před návratem domů musím logisticky vymýšlet, kam pojedu nabít a kolik času tam strávím, by pro mě osobně byla zatím dost náročná.
Změnila tato zkušenost váš pohled na elektromobilitu? Dokázala byste si elektrický Peugeot představit i v běžném životě?
Rozhodně ano. Na elektrický Peugeot jsem si zvykla neuvěřitelně rychle. Myslím, že v kombinaci s pořízením domácí nabíječky by to pro naši rodinu byla skvělá volba.
Je to zkrátka o tom otevřít se přicházejícímu trendu, myslet na úsporu i přírodu a přijmout fakt, že cesty je třeba plánovat s trochu větším předstihem.
Jak mi potvrdila i spousta mých známých s elektromobily, změnili k cestování přístup. Člověk díky tomu přirozeně zvolní a už se nesnaží s vyplazeným jazykem objet celou republiku v rekordním čase.
Kdybyste měla svou zkušenost s elektrickým Peugeotem shrnout jednou větou, jak by zněla?
Příjemné nadšení z dokonalé jízdy a úplná změna osobního pohledu na svět elektromobility.
